P O E (n) T A

TICHO A MYŠLENKA

V roce nula,kdy moudré Ticho vládlo,
a nebyla Lež ba ani woo-doo zaříkadlo,
vymyslela si Myšlenka,že nic se neděje.
Co taky řešit,když není Bartošová ani Pomeje?

Pak přiletěl první pták - a zařval "krááák!"
a byl tu první Zvuk,něco nového a Myšlenku to zaujalo.
Je to málo! Chci více zvukůůů!
A vytvořila Slovo. Hotovo.
A byla jím tak unešena,jak umí jenom žena.
A dala mu svou energii.
Zvony na poplach už bijí a Ticho ví,že to mu jeho hrana zvoní.
A při volbách,že budou všichni jenom pro ní.
Pro Myšlenku. A už je to venku!
Ona má Slovo - silného to spojence!
Oblbne jím babky,dědky,kojence!
Cukr a bič - Slovo je tu a Slovo je pryč!
Co teď,milé Ticho? Snad usadit se v hlavách lidí? Jako dřív? Ale Myšlenka to vidí! A ráda dělá z Ticha chlív !!! G.