Psí legenda
PEJSCI A...?
Na každoročním sněmu pejsků už pravidelně docházelo k hádce pořád na stejné téma: Jak vlastně vypadá psí Bůh? Kdo to je a jaké má vlastnosti? Celé psí generace se přely na toto téma a kvůli nejednotnému názoru se schylovalo k válkám mezi psími rasami. Rada moudrých psů se rozhodla pro radikální řešení. Na tomto výročním sezení se s konečnou platností rozhodne a schválí,jak vypadá a kdo je psí Bůh. Po úvodu předsedy - prošedivělého bernardýna Fíka si vzala slovo kokršpanělka Dája: Psí Bůh musí vypadat ušlechtile, s krásnou naondulovanou hřívou zlatých prstýnků své srsti.Jen tak může být představitelem psů. Je to určitě kokršpaněl! A hodila koketně pohledem po ostatních. Ani nápad! štěkl vlčák Haryk. Bůh musí být přece silný,nebojácný, schopný bránit naše zájmy! Je to určitě vlčák! Aby dodal svému tvrzení váhu, výhrůžně vycenil tesáky. Bla,bla,haf,haf štěkl jezevčík Bak psí Bůh je určitě norař - jezevčík... prááásk - předseda Fík uhodil obrovskou kostí do kamene. Tak dost! takhle se nedohodneme! Jak dobře víte prastará psí legenda praví,že dole u řeky je posvátná skála ve tvaru psí hlavy a ta zná odpověď na všechny záhady. Vyšleme tam delegaci a poprosíme o odpověď na naši otázku. Ostatní psi souhlasně zavrtěli ocásky. Jak řekl Fík,tak se stalo. A tak vážení zástupci všech pejsků se třetí zářijovou neděli - za úplňku - vydali k posvátné skále,které se v okolí jinak neřeklo než Psí hlava. Když došli na místo,obřadně skálu očurali - všichni najednou na znamení rovnosti. Fík pustil z tlamy starožitnou kost,která se dědila v jeho rodu z otce na syna. V její dutině místo morku byl uložen zaklínací štěk. Fík ho očuchal a podle vzoru třkrát štěkl. Chvíli se nic nedělo. Pak se skála otřásla a dutý hlas se psí řečí zeptal,čeho si žádají. Pejskové v němém úžasu nebyli schopni vydat ani štěk. Fík se vzpamatoval a přednesl otázku - kdo že je psí Bůh? Je to vlčák,kokršpaněl,bígl,setr či někdo jiný...? Skála se zasmála až se zem zatřásla.Ó vy malichrerná psiska! Jaké vy to máte problémy...cha,cha. A pak se Psí hlava zeptala už vážně: Mají všichni psi čtyři nohy,aby mohli běhat? A psí delegáti souhlasně zakývali hlavami. Mají všichni psi čenich,aby mohli čuchat? A zástupci pejsků souhlasně štekli. Mají VŠICHNI psi dvě oči,aby viděli, jazyk - aby mohli olizovat, ocásek,aby jím dávali znamení... a mnoho dalších znaků,které mají společné? A delegátům nezbývalo,než souhlasit. Tak proč pořád hledáte jen to,co vás odlišuje od ostatních psů? Obdivujte vše,co máte společné. To jsou podstatné hodnoty, kterými vás obdařil Stvořitel a které dělají psa psem. Jestli máte některý srst hladkou a jiný dlouhou,není důležité. Naopak,v tom je ta krása,že každá jiná je rasa - zarecitovala vtipně skalní hlava. Kdyby byl psí Bůh třeba teriér,tak by byli všichni psi jen teriéři! Pejskové - delegáti jen zírali neschopni štěku. Teď jim byla odhalena Velká psí pravda,která byla křišťálově jasná. A teď už víte - kdo je psí Bůh?... usmívala se Psí hlava.Psí ON miluje všechny rasy stejně a je všem společný.Stvořil je k tomu aby se těšily z toho,co je spojuje a vážily si své existence stejně jako existence druhých. Mezi psy by nemělo být sváru,protože všichni Jedno jsou. Pejskům se v očích rozestřelo Poznání, poděkovali posvátné skále a v klidu se odebrali do svých domovů,protože všichni pochopili. Jen pár opravdových hlupáků sem tam zaštěká na jiného psa,ale nekousnou.
Rich.